Gruzie, Kavkaz 2011
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
Prohlídka údolí
Den šestý, pondělí, 1. srpnaRáno jsme položili na dřevo jednu Lári (céca 10Kč) na studentskou slevu a vyrazili do klášterů.
Samo, že jsme každou díru prolezli, dokonce dostál využití i sofistikovaný lezecký styl "Na Egypťana", při zdolávání komínu vedoucího do komnaty s výhledem. Zachovala se tu i skalní cirkva, čili kostel. Vymetli jsme taky "tajný" tunel, který měl vést dolů k řece - byl ale slepý. A mniši? Jednoho pana domácího jsme tu opravdu potkali. Když se vracel domů z nákupu. Po nově vybudované asfaltce projel autem okolo kiosku se závorou až ke svému domu a s taškou v ruce zmizel za dřevěnnými dveřmi ve skále.
Dnes ráno se k nám přidala sympatiká fenečka a celou Vardzii pak prochodila s námi. Jmenovala se Psinka.
Poté, odpoledne, nás čekal ten slavný omyl. Chtělo by se mi to svést na opačně zorientovanou mapu na parkovišti, ale jistě byla chyba i v nás, že jsme se na ní slepě spolehli. Gruzíni s turismem teprve začínají a tak ještě nevědí, že tímto, byť originálním, vtipem mohou nepozornému čechovi způsobit problém. Mno zkrátka a dobře, téměř všechny ostatní Vardzijské pamětihodnosti se nacházeli údolím nazpět, odkud jsme přijeli (včera byla už tma, nic jsme cestou neviděli), kdežto my zvědavě (a v souladu s blbě zorientovanou mapou) vykročili údolím dále. A navíc po nevhodném břehu řeky, takže jsme minuli i ten jediný monastýr, který tam byl. Co už naplat. Alespoň nás nerozptylovaly nějaké památky a my měli čas na obdivování té hezké krajiny.
Ještě před prohlídkou údolí jsme si dali v hospůdce k obědu Čakapuli, jakoby polévku s kusancem jehněčího, včetně kosti - něco podobného jsem již znal například z Rumunska. No a supr taky bylo, že touto stranou údolí nikdo nechodil, tákže sme se nestyděli a skočili do řeky. Hehe, bavili jsme se tím, když se člověk chvíli nehýbal, nestydaté rybičky ho začali ožmoulávat - a potvory se vubec nestyděli, dostali se všude!
Cestou jsme začali něco tušit, ale plně jsme si náš omyl uvědomili až po návratu k mapě zpět na parkoviště.
Nyní jsme vyrazili teda již správným směrem hledat místo noclehu pod hrad Tmogvi. To místo na nás čekalo na louce ve svahu s výhledem na pevnosti Tmogvi po levici, skalnaté břehy řeky dole pod námi a blížící se západ slunce napravo. Voda příjemně teplá a tak jsme si nemohli odepřít ještě jednu koupel před spaním. Řeka v tomhle místě byla poměrně široká a s proudem, který by vodáka uspokojil. Našli jsme si za šutrem parádní vracáček a louhovali se tam dobře pulhodinku a představovali si mít k tomu už jen tu flašku šampusu a jahody. Noc pak byla (stejně jako ta předchozí) teplá tak, že mi ani nestálo za to vybalovat kvůli spacáku batoh. Připnul jsem jen na zip nohavice, oblékl mikinu, čepici do čela, stéblo do pusy, ruce za hlavu a dobrou noc!
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
| Zápisky | Fotky |