Gruzie, Kavkaz 2011
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
Plážová turistika u Černého moře
Den dvacátý osmý, úterý, 23. srpnaJura chtěl absolvovat výlet džípem do vzdálené vesničky, kdesi pod stěnou Šhary. Na podobné srandy už nemám prachy. Loučíme se, ve Svanetii to balím, jedu k móřu.
Jako přímořskou destinaci jsem si zvolil vesničku Anaklia, na severu, těsně u hranice s Abcházií. Při pohledu na mapu se mi to místo jevilo jako dostatečně zapadlé a s to nabídnout mi hezky klídek, tak jak to mám rád. V Zugdidi jsem se odebral na výpadovku odpovídajícího směru a jal se stopovat. Dlouho se mi nikdo neměl k zastavení, až mi pak nakonec ke krajnici zajela maršrutka. Bylo skutečně přeplněno. Babičky s taškami plnými zeleniny přelejzali jakési bedny ležící v uličce a ostatní pasažéry, co na nich seděli. Všichni se mě ptali, odkud jsem, kam jedu, ujišťovali mě, že v Anaklii je krásně, a tak, bylo to milé. Ovšem lidé spíše přistupovali, nežli vystupovali, a tak po chvíli jsem najednou sdílel s velmi hezkou slečnou kanystr, co byl postavený vpředu vedle řadící páky, opírajíce se zádama o palubovku. Byla to slečna ve věku střední školy, jela do Anaklie navštívit rodinu, anglicky uměla, cesta příjemně utekla.
Pochopitelně, že jsem se přepočítal. Podobně jako hory, ani pobřeží již není ušetřeno od budování. Stojí tu převeliký sklobetonový hotel a další stavby, mimochodem velice smělé architektonické počiny, jsou v plánu do blízkých let.
Lidí tu ale naštěstí moc nebylo, jako by teprve začínala sezona...nebo už končila, na konci srpna? V prostorným přístavišti nekotvila než jedna jachtička a orezlá rybářská loď. Veliký prostor byl jakoby nachystán pro budoucí příval majitelů jachet. Moc mě to liduprázdno ale nevadilo. Po krátké procházce vsí jsem přišel na to, že jediná pamětihodnost co tu stojí za návštěvu je hřbitov s kostelíkem a ruiny pevnosti, které už místní podnikavci stačili přetvořit na diskotéku, dnes, chvíli po poledni připomínající bojiště po bitvě uplynulé noci.
Prošel jsem dlážděněným nábřežím až tam, kde končilo a uvelebil se vedle pláže v závětří u stáda koní.
Až do večera jsem se povaloval, sepisoval tyto řádky a samozřejmě se taky v tom Černým móřu vykoupal. I jsem tu přenocoval.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
| Zápisky | Fotky |