Gruzie, Kavkaz 2011
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
Tbilisi - kulturní závěr
Den třicátý první, pátek, 26. srpnaPokračoval jsem v prohlídce města. Zítra brzy ráno mi letí letadlo, konec už je cítit ve vzduchu. Je čas začít se pomalu loučit, začíná mi být trochu smutno. Gruzie mi i s Gruzíny za ten měsíc skutečně přirostla k srdci. Poslední den jsem využil kulturně, řekl jsem si, že se ještě na konec o Gruzínech něco dovím. Navštívil jsem tedy několik muzeí. (to na obrázku je parlament, naproti národnímu muzeu)
Národní muzeum není příliš rozsáhlé, ale expozici mají pěkně udělanou, obzvláště období Sovětské okupace je působivé. Národní galerie rovněž stojí za návštěvu; nutno říci, že Gruzínští mistři se celkem i činili, spousta děl mne upoutala. Pak jsem si udělal zastávku třeba v muzeu peněz nebo hudebních nástrojů, což bylo velice hezké. Obdivoval jsem sbírky Panduri, tradičního strunného nástroje, vyvedeného na několik způsobů a mrtě dalších rozličných hudbytvorných instrumentů. Jednu Pandurku jsem si taky domu přivezl. Pořídil jsem ji v Mtskhetě, sice na ulici v suvenýrech, ale Panduri to je. A hraje!
Tady v Tbilisi jsem se navíc oficiálně stal numismatikem.
Poté co jsem přečkal deštík v suchu pod nakloněným stromem, narazil jsem u mostu přes řeku na pouliční prodejce harampádí. Jejich sbírky mincí mě přitahovali jako magnet. Dlouho jsem se v nich zaujatě přehraboval a nakoupil hafo kousků z celýho světa včetně (věřím že..) vzácných Sovětských rublů s Gagarinem či Moskevskou olympijskou pochodní. Borci ale samo nenabízeli jen mince. Člověk tu dostal koupit samovar, počitadla, staré hrnce, protrhlý deštník, kusy nábytku či soupravičku nářadí, co už truhlář ze své dílny dávno vyřadil.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
| Zápisky | Fotky |