Gruzie, Kavkaz 2011
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
Tsimba Sameba
Den patnáctý, středa, 10. srpnaTento den je regenerační. Pokoukat po Kazbegi, dokoupit zásoby a především zajistit zbraně pro výstup. V půjčovně jsme se dověděli, že lano se vrátí zhora až večer, a tak jsme brouzdali městem a navštívili např. muzeum Alexandra Kazbegiho, slavného Gruzínského literáta, místního rodáka.
Na kopečku, hned 200 metrů nad Kazbegi je slavná cirkva Tsimba Sameba (což znamená něco jako nejsvětější trojice). Vyzvedli jsme výstroj a vydali se ke kostelíku ještě večer, abychom si odkrojili kousek ze zítřejší cesty. Cestou jsme procházeli starou částí Kazbegi,
kolem fast foodu a nad městem jsme úzkou pěšinku sdíleli se stádem kravek hnané pasákem domů z pastvy. Uvnitř v Samebě bylo plno, konala se večerní bohoslužba, a tak jsme jen zběžně a trochu ostýchavě nakoukli.
Byly odtamtud dokonalé noční výhledy! Dole u nohou Kazbegi a za ním proti nám, přímo od města, se zvedá přemohutná skalní hradba jejíž některé vrcholky sahají až ke čtyřem tisícům. Dnes je jasná noc, a tak Kazbek pak na druhé straně se v měsíční záři pyšní svou nádherou ještě mnohem vyzývavěji, než včera. Přemýšlím, jestli se dívám na obraz, nebo je to fakt on - vypadá trochu, jako vystřižený s pohlednice. Perou se o mne silné pocity, něco mezi nadšením a touhou, ruku v ruce s posvátným respektem. Stojím poprvé tváří v tvář kopci přesahujícím svou výškou 5000 metrů a navíc, Kazbek tak výrazně vyčnívá ze svého okolí - obrovitá skalnatá homole s oblou sněhovou čepicí, s bílými jazyky po svých svazích, rozložených řesně tak, aby vypadal dokonale. Byl to pompézní pohled. A každopádně mě ale děsně lechtalo u pupku!
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
| Zápisky | Fotky |