Gruzie, Kavkaz 2011
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
Údolím Chachaba
Den třináctý, pondělí, 8. srpnaMrak se přes noc rozestoupil a výhledy, které se nám z travnatého hřebínku ráno otevřely, byly skutečně dechberoucí. Atsunta a celý přilehlý masiv se čtyčtisícovkou, kde jsme včera byli, dnes pocukrovanou čerstvým sněhem a údolí vlevo pod námi zalité mrakem. Fotíme, kocháme, tajeme před tou nádherou.
Zavčasu ale opět na cestu. Navzdory tomu (nebo možná právě proto), že všichni protijdoucí přicházejí údolím ze severu přes Šatili, my máme zálusk odbočit na západ a vzít cestu dolím, kde leží osada Chachabo. Neslyšeli jsme od nikoho, že by tam procházel. Podle mapy cesta sice často křižuje řeku, ale věříme, že údolí snad bude prostupné, když je tam vesnice. Hned zkraje nás ale překvapily dvě vetché klády/klacky pohozené přes řeku, naznačujíce lávku. Elán nám to nesebralo, na druhém břehu je vidět taky pěšina! Takže zpátky a vykročit do údolí znovu, ale tentokráte pravou nohou. Další mosty byly v solidním stavu, razili jsme cestu překrásnou turistůprostou dolinou, hluboce zařízlou, až soutěskovitou. Dobře jsme se rozhodli.
Cestou jsme nepotkali než dva dřevorubce. Bavit se s námi nechtěli, zřejmě tu na turisty nejsou vubec zvyklí.
V místě kde dolina zatáčí ostře vlevo a poněkud se otevírá, leží osada Chachabo. Dnes je tu již pouze jedno obydlené stavení a několik rozvalin. Zdá se, že ti dřevorubci jsou jedinými obyvateli. Zleva na nás štěkotem z dáli spouštěl hrůzu pes hájící stádo krav, druhý štěkal zprava od stavení a pomalu se přibližoval. Jejich štěkot nezněl vůbec přátelsky a zrovna teď - cítím kopání v břiše a neodkladnou potřebu vysypat náklad. To je situace! Vzal jsem solidní hůl na obranu před lačným čoklem a šel si udělat pohodlí do vyšší trávy. Dobře to dopadlo, pes nenašel odvahu k útoku.
Nakonec se tu objevil třetí, pro změnu přítulný pes a šel s námi kousek cesty. Za chvíli se ale spustil hustý déšť a pak, ke všemu v horní části údolí ze zcela přestaly vyskytovat mosty. Sem už asi nechodí ani dřevorubci, koneckonců les už tu nebyl. Naštěstí soutěska se tady již změnila v široké údolí a řeka byla mělká. Někteří se snažili balancovat po skalkách nad vodou,
my prozíravější jsme ale přezuli na sandále a časté brození tak pro nás přestalo být problémem. Naopak, pro naše pomačkané nohy byla koupel v řece balzámem. Svahy se pomalu začínají zvedat do všech stran a my jsme na konci údolí. Stavíme tábor. Jelikož už nemám svojí plotýnku, vaření na mém vařiči se odedneška neobejde bez improvizované kamenné plotny.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33
| Zápisky | Fotky |