> Rozcestník

Gruzie, Kavkaz 2011

| Zápisky | Fotky |

Zobrazit stránku:     1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33


Marschrutka Čača

Den čtrnáctý, úterý, 9. srpna

Dnešní den jsme zahájili výstupem z údolí Chachaba, jeho příkrým travnatým svahem plným zmijí.

Skutečně jsme za ten výstup spatřili nejednu. V sandálích to dál nešlo. Přestože tráva byla vysoká a mokrá, museli jsme do pohor. Zhora z hřebene už je na dohled silnice, či prašná cesta, kde hodláme stopnout auto.

Učinili jsme totiž operativní změnu plánu. Přestože jsou před námi stále ještě poctivé tři až čtyři dny pochodu, rozhodli jsme se zkrátit si je autem a získaný čas věnovat výstupu na Kazbek. Co když nebude hned k dispozici vybavení a budeme muset čekat? Nebo nám bude dělat naschvály počasí? Radši to nechceme podcenit a stopujeme maršrutku co zrovna projíždí směrem na Shatili. Prý se otočí a za hodinku nás nabere. Začíná krápat, stavíme stan a krátíme čas partičkou Bangu. Pravda, několika partičkami, maršrutka se jemně opozdila. Nicméně přibližně za půl třetí hodiny je tu. A plná Čači a chleba a sýra a veselých Gruzínů a bandy čechů ze Zlína, jímž všem již Čača podpořila náladu. Maršrutka Čača mejdan! Posílali jsme si z ruky do ruky dvojlitrovku s Čačou a jeden po druhém připíjeli na všechno možné i nemožné. V Gruzii totiž není slušné jen tak lapnout do ruky flašku či sklenku a pít. Každý musí před pitím pronést přípitek.

Češi po chvíli vystouipili pod hřebínkem, který jsme původně i my zamýšleli přelézt. Spěcháme - jedeme dále. Jeden z Gruzínů se rozpovídal. Vyprávěl nám jejich národní příběh, o jejich vztahu k Rusům a vůbec jak to všechno Gruzíni vidí.

Zhruba v půli cesty, v Ananuri, mimochodem ne příliš daleko od Tbilisi - přímější cesta nevede, nám maršrutkář sjednal přestup na taxíka do Kazbegi, páč on sám pokračoval na Tbilisi. Cestou dokupujeme čerstvý chléb a dvojlitrovku piva a na desátou večerní zdárně přistáváme v Kazbegi. Hned si nás u auta chytil gájd, že nás vezme ráno na Kazbek. S díky jsme jeho služby odmítli, postavili palatky v místním lesoparku nedaleko centra a s Natakhtari pivkem v ruce jsme usedli k výhledu na převeliký Kazbek, co se v měsíčním svitu, byť trochu olizován mrakem tyčil 3300 metrů nad námi!




Zobrazit stránku:     1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33

| Zápisky | Fotky |



> Rozcestník