> Rozcestník > Studování ve Finsku 2012
Na sever a na jih, čili cesta z Finska
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Přes ostrov Senja k Lofotům
11. - 13. červnaDlouho jsem přemýšlel kudy zvolit cestu k Lofotům. Nejdříve jsem chtěl stopovat hlavním tahem skrze vnitrozemí na Harstad. Navzdory zajížďce by tahle varianta asi odsejpala a navíc bych ušetřil za trajekt. Nakonec jsem ale dal na chvály, kterými jsou opěvovány krásy ostrova Senja a povznesl se nad varováním před nízkým provozem a vydal se touto pobřežní variantou.
Hned za Tromso jsem pocítil problém nízkého provozu. Čekal jsem dlouho, zatáhlo se, byla zima, můj morál byl zkoušen hned zkraje. Ale konečně, kdyžuž jsem se rozhodnul dál nečekat a prostě šlapat po svých, tak mi po chvíli zastavil vůz s Francouzskou posádkou a ostrovem Kvaloya jsem pak projel prakticky najednou a k tomu jsem obdržel pivko. Občas jsme na moment zastavili a hleděli na tu nádheru - především jihozápadní pobřeží ostrova od Lauklines po Brensholmen je vážně hezké.
Z Brensholmenu mi jede loď na ostrov Senja. Je to rybářská vesnice v široké zátoce s přibližně milionem ostrůvků a šutrů, opodál na větším ostrově vesnice Sommaroy a vzadu docela monumentální útes a další hory kolem. Lehnul jsem si v trávě a šlofíkem si ukrátil dvě hodinky čekání na loď.
Podobně hezkou scenérii pak člověk najde i na ostrově Senja, jehož západní pobřeží, k otevřenému moři, je rozeklato asi deseti fjordy, obklopenými skalisky překrásných tvarů, některých pokrytých sytou zelení.
K prvnímu noclehu jsem si vybral hned první ze fjordů, ve kterém leží městečko Husoy. Cesta tam byla ale dlouhá a provoz prakticky nulový, ten den se mi tam dostat nepodařilo. Až nazítrí, tunelem z druhé strany, jsem se do fjordu dostal. Byl to moc pěkný kout. Ostatní fjordy sem pak jenom projel - z části teda i prošel - protože aut jezdilo poskrovnu a kdyžuž mě někdo svezl, tak jen místní, za kopec do další vesnice v sousedním fjordu.
A tak jsem z těch 70 kilometrů asi 25 ušel pěšky asfaltem a zbytek ujel přískokem v šesti vozech. Ale každopádně jsem udělal s volbou trasy dobře, Senja za to stojí! Poslední vůz mě pak vyložil v Gryllefjordu, právě včas, 10 minut před odjezdem parníku do Andenes.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
| Zápisky | Fotky |