> Rozcestník > Studování ve Finsku 2012
Na sever a na jih, čili cesta z Finska
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Slavnostní překročení 70. rovnoběžky a pobyt na Hippie ostrově Karlsoy
7. - 11. červnaHalti se nepovedla, a tak jsem chtěl dosáhnout alespoň svého druhého cíle - dyžuž jsem tu na severu - dosáhnout 70. rovnoběžky. Sbalil jsem se a vyrazil z Tromso pěšky napříč severním cípem ostrova Kvaloya k ostrovu Ringvassoya, jehož severní partie protíná kýžená rovnoběžka. Chci ho tedy přejít až k jeho severnímu pobřeží.
Cesta necesta ostrovem Kvaloya vedla přes 400 metrů vysoké sedlo s poměrně solidní pokrývkou sněhu a já se ocitl opět v závějích. Když se mi položila do cesty řeka, jako nejrozumnější řešení jsem zvolil přebrodit jí i závěj, kterou protékala, v sandálích. Řeka není problém, ale ta mrazivá závěj - záblo to až to bolelo, ale podařilo se a přenocoval jsem pak nahoře v sedle u zamrzlého jezírka. Stálo to za to, bylo to hezký!
Spojení s dalším ostrovem bylo pak prostřednictvím tunelu pod fjordem. Zkoušel jsem stopnout auto, aby mne provezlo, ale s úspěchem jsem se nesetkal, nezbylo než půl druhého kilometru dlouhou díru prolézt po svých. Byl tam půl až metr široký chodníček, tak to docela šlo. Jen ke konci už jsem se cítil zlehýnka přidušen, byť provoz nebyl hustý.
I cesta napříč ostrovem Ringvassoya vedla přes 400 metrové sedlo, janže tam mě už ve 200 metrech přepadla souvislá závěj. Už mám brození a vůbec sněhu tak akorát po krk - jdu zpět a zkusím to po silnici.
Tu jsem stopnul vůz, jehož osádka změnila mé víkendové plány. Už předtím jsem slyšel o hippie ostrově Karlsoy, ale nějak mne dosud nezlákal k návštěvě. Nyní jsem obdržel další doporučení a paní navíc rovnou zatelefonovala a dohodla mi nocleh. Že prý jsou tam lidé přátelští, že mají guesthouse a že se o mě postarají, když jim pomůžu s úklidem a přípravou na sezonu. Tak jsem povidal, tak proč ne!
Jak jsem přijel trajektem, Stein už mě vyhlížel v přístavu. K domu je to jen asi 300 metrů a vůbec celý ostrov, či spíše ostrůvek měří všehovšudy 5 na 2 kilometry. Stojí tu malá vesnička, něco přes 20 domů. Cestou jsme se stavili v obchodě, jež slouží i jako kavárna a galerie. Je tu asi 10 obrazů, z nichž většina je dílem Berit, Steinovi ženy.
Oni oba jsou vlastně umělci. Ona maluje pěkný obrazy a on je muzikant, kytarista.
Je jim přes 60, už nepracují, doma provozují guesthouse a Berit sem tam prodá nějaké své dílko. Teď před sezonou mají dost práce s úklidem, a tak že když jim posekám zahradu, tak mě tu nechají klidně na celý víkend. Večer za plotem na pláži nějaký mladík opravoval loďku. Byl to Ishmar, přišel na slovíčko, že prý chce na ryby, ale že to má děravý, snaží se svůj koráb dát do pucu. Ishmar dělá na opravě místního kostela. Je to dobrovolnická záležitost, a tak jsem přislíbil nazítří přiložit ruku k dílu. Zatím jsem však skoro nehnul prstem a už jsem dostal parádní večeři - dobře maštěná pečená žebírka se zelím - olalá!
Sobota byla pracovní, ráno posekat trávník a odpoledne na kostele, práce jak na kostele. Dělá se tu nová střecha, tahali jsme nahoru břidlicové desky.
Večer se pak skutečně vydařil. Stein a Berit jsou lidi, které stojí za to poznat. V době slávy hippies jim bylo 18 a prožili celou tuhle kultůru. Stein tenkrát hrál v kapele a projel kus Evropy i Ruska. Dnes ještě přijel na návštěvu jejich kamarád Dart, co hraje na basu a nutno říci, že svůj nástroj ovládá vyloženě dobře.
Po množství vína se večer ve spojení se Steinovou kytarou rozjel v solidní jam. Berit do toho pěla svým pronikavě silným hlasem a když jsme si pak šli sednout do chajdy na pláži za domem, Stein a Berit vzpomínali na mládí a dokola obíhal joint, tak za zpěvu písně "Don't bogart that joint my friend, pass it over to me" jsem si pak připadal skutečně jak v živoucím skanzenu Hippies.
Zdržel jsem se nakonec od pátku až do pondělí, užil příjemný víked a parádně si nacpal nácka. V neděli zbyl čas i na obchůzku ostrova, vylezl jsem si pro výhled na 200 metrů vysoký hrbek, co tu mají. Ostrov přímo protíná 70. rovnoběžka, tákže jsem si i tímto zároveň příjemně splnil svůj cíl a slavnostně překročil 70. rovnoběžku.
Dosáhl jsem tak bodu, kde se obracím zpět k jihu a zamířím již směrem domů. V pondělí mě Dark hodil až do Tromso a já se vydal na cestu přes ostrov Senja postupně až k Lofotům.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
| Zápisky | Fotky |