> Rozcestník > Studování ve Finsku 2012
Zimní výlet do Laponska
| Zápisky | Fotky |
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
K jezeru Luirojärvi
Den čtvrtý, úterý, 31. lednaDnešní etapa je krátká, čeká nás zhruba osm kilometrů přes sedélko k jezeru Luirojärvi. Vzrušení by mohl přinést pouze avizovaný brod přes prý poměrně širokou řeku vytékající z jezera.
V očekávání krátké etapy jsme ráno příliš nepospíchali. Navíc se dnes poprvé udělalo skutečně krásně. Vyjasnilo se a rtuť na teploměru ukázala nový teplotní rekord -29°C. Tímto byla překonána, již tak poměrně mrazivá, dosavadně nejnižší hodnota -28°C při čůrací pauze během sobotní cesty autem, pravděpodobně kdesi nedaleko Kajaani. A poněvadž slunko vydatně svítilo, pobíhali jsme s foťákama kolem chalupy a mířili objektivy na tu parádně zasněženou krajinu a taky na Mira, který svojí neotřelou přirozeností přispíval k dokonalé kompizici.
Z omylu, že jediné vzrušení během dneška by mohl přinést pouze brod přes řeku v závěru etapy, nás ještě před odjezdem poměrně nápaditě vyvedl Míša, když popelem podpálil kontejner s odpadky. Ovšem Mirova lopata i s dostatkem sněhu na hašení byla po ruce a tak jsme zkáze pohotově zažehnali. Poté již nezbývalo než konečně vyrazit na cestu.
Stoupání do sedélka doprovázely překrásné výhledy do nekonečné zalesněné tajgy pod námi. Ze sedélka už z kopce přímo k jezeru. Obavy z brodu se rozplynuly, jelikož cesta, namísto přes řeku, vedla napříč zamrznutým jezerem. To panoráma bylo neuvěřitelné. Široká plocha zamrzlého jezera Luirojärvi, zasněžené vrcholky Sokosti na východě a další menší kopečky všude kolem dokola.
Tady strávíme celý zítřek, jakožto odpočinkový den. Chata by měla být kdesi v křoví opodál.
Tahle chata překvapila svojí velikostí. Pohodlně by se tu vyspalo dobře 15 až 20 lidí. Jezero je zamrzlé, a tak počínáme tavit sníh, ať si naděláme něco vody. Vaříme čaj, připravujeme dřevo a na jezeře sekáme díru v ledu, neb dnes se budeme saunovat. Mělké jezero je zamrzlé až téměř ke dnu. Trojitou, celkem bezmála půlmetrovou vrstvu ledu není lehké prosekat skrz, proto tvoříme pouze jakousi vanu.. tak akorát aby se do ní člověk ponořil.. něco jako když si doma v koupelně napustíte plnou.
Sauna tady u jezera byla samozřejmě poctivá kouřová, tedy vytápěná dřevem. Míša zatopil už v podvečer, a tak po večeři nastal čas vyrazit do tepla. Koupel v jezeře pak příjemně osvěžila. Popřípadě pro zájemce, poměrně drastičtější ochlazení nabídla závěj sněhu vychlazeného pětadvaceti stupňovým mrazem.
Po sauně už jen pohodička, vínečko, sýrové prkénko a na kutě.
Zobrazit stránku: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
| Zápisky | Fotky |