> Rozcestník > Studování ve Finsku 2012
Výlet na jih
| Zápisky | Fotky |
Nefinské Helsinky
18. - 23. dubnaSpočinul jsem v Helsinkách tři noce a zažil si první zkušenost s Couchsurfingem. Ilari mě vřele přivítal ve svém útulném jednopokojovém království na předměstí Helsinek. Vážně pohodový chlapík, příjemná první zkušenost. Ilariho život není ve znamení spěchu, během dopoledne jsme vstali a k polednímu mě vzal na krátkou prohlídku města.
Navštívili jsme slavný Helsinský kostel vtesaný do skály. Zhruba před půlstoletím jeho výstavba vyvolala mnoho rozporuplných názorů. Osobně bych ale dílo pochválil. Zvenčí připomíná vojenský bunkr a vevnitř se pak v kontrastu k zevnějšku otevře široký prostor, velmi prosvětlený a myslím architektonicky pěkně sladěný.
Zašli jsme ještě do Luteránské i Ortodoxní katedrály a sedli na kafe v Ilariho oblíbeném místě v knihkupectví v centru. Poměrně renomovaná kavárna, celá designovaná Alvarem Altem, slavným to Finským architektem a designérem. Po Finsku stojí mnoho jeho staveb, jakož i většina univerzitního kampusu v Joensuu. Ještě tu mají nádraží a národní muzeum od Eliela Saarinena, dalšího Finského architektonického inovátora, od něhož mají i v Joensuu radnici...taktéž zajímavá dílka.
Občas se po Finsku vyskytne zajímavá budova, jenomže obvykle je obklopena šedivě strohou architekturou běžných Finských měst. Ne tak v Helsinkách, ty jakoby snad ani nebyli Finské. Perly Finské architektury tu jsou vsazeny do města Evropského střihu. Je tu Empírová katedrála, jsou tu pěkné secesní kousky a spousta dalšího, v čem se už nevyznám. Hodně parků, pěkných ulic a zákoutí, třeba stará vilová čtvrť na kopečku nad západním přístavem.
I ve Finsku jsem narazil na cigány, každý den jsem je v Helsinkách potkával hrát na akordeon a zpívat vedle nádraží, před Českou restaurací Vltava. Jaká ironie!
Cílem autobusů s Japonci je pak památník Jeana Sibelia.
Ve středu přijela z Joensuu Maike, už sbalená na zítřejší cestu domů, do Němec. Vyrazili jsme společně na Suomenlinnu, pevnost z konce 18.st. na souostroví, čtvrthodinku lodí z centra. Je dost rozlehlá, skalnaté pobřeží a uvnitř hradeb dnes stále žije skoro tisíc obyvatel. Je to takové odlehlé ostrovní městečko mezi hradbami, vyloženě plné pěkných koutů.
Většina známých, co Helsinky navštívila, se vrátila s tím, že tam nic extra zajímavýho není. Já se stavím proti. Celkem tři celý dny jsem se tam určitě nenudil.
| Zápisky | Fotky |