> Rozcestník > Cesta přes půl světa 2013 až 15
Bydlíme ve Wanace, děláme do včel
| Zápisky | Fotky |
O svátkách
Některé fotky z práce a Remarkables: Peťa, EvičkaPřesto, že to na Zéland mají kus cesty, nakonec sem přišel Mikuláš aj s čertama a dokonce i Ježíšek. Ve Wanace máme docela silnou českou komunitu, a tak to by v tom byl čert, abysme tu na Mikuláše něco nepodnikli.
V tomhle kraji hodně frčí second handy, třebas jako Salvation army, Hospice shop, recycling shop a podobné. Je tam k dostání nejen oblečení, často v solidním stavu, ale spousta haraburdí všeho druhu a to vše obvykle téměř zdarma. Tyhle podniky spolehlivě zajistili naši akci.
Dali jsme dokupy parádního Mikuláše, anděla, dva čerty a dvě čertice. Nastrojit, nalíčit, načernit a razíme do ulic Wanaky. První zastávka je supermarket New world, udělat nákup na čertovskou veselku.
Vyrazili jsme pak překvapit nic netušícího Chrise, našeho kolegu z práce. Chvíli pobíhali za dveřma, ale nakonec otevřeli. Zprvu na nás se ženou hleděli jak na zjevení, nicméně po chvíli jejich sedmnáctiletý synátor nakonec za podpory rodičů i tu píseň zapěl. Pak sme vyrazili na rodinu s malýma děckama, které jedna z našich čertic hlídala, a tak domluvila návštěvu. Tři malí caparti měli kolem pěti let a vypadali upřimně vyděšeně. Slíbili, že už budou hodný a krásnou písničku zazpívali, tak nakonec do pytle nemusel ani jeden. No vypadalo to úplně jak u nás v česku, vyloženě se to povedlo. Poslední zastávka u dalších našich kolegů z práce ovšem už měla jasný cíl. Campbella sme zastihli při večeři a kanaďan Dough už spal. Ani si nechci představovat, jak se musel cítit, když ho banda čertů za chrastění řetězů rozespalýho v pyžamu vytáhla z postele. Tak sme si u nich v obýváku vynutili večírek a že bylo po čertech veselo!
Vánoce jsme uspořádali v šírším rodinném kruhu naší české bandy a přijel i brácha s Milčou z Christchurch a z Česka nás poctili návštěvou naši drazí kajakáři Zbyšek a Zdenička.
Ustrojili jsme douglasku a na stůl každý dotlačil svůj vzorek salátu, nějakou tu rybku a samo že cukroví, vánočky a kdo ví co dalšího. Tak nakonec i přes letní počasí z toho všeho na nás nějaká ta vánoční atmosféra přeci jen dýchla a byl zas jednou večírek.
Na druhý den přichází Boží hod a ten se nesl v duchu Vánočního plážování a Vánočního výšlapu.
Vyrazili jsme na prsatý kopec, čili Breast hill. Na vrchol kopce se sice nakonec nedostalo, ale vrcholu zájezdu jsme společně dosáhli za slunce západu a noclehu v sedle na chatě Pakituhi.
| Zápisky | Fotky |