> Rozcestník > Studování ve Finsku 2012
Jyväskylä a Světový pohár v Lahti
| Zápisky | Fotky |
Světový pohár v Lahti
Sobota, 3. březnaTom přišel s nápadem vyrazit do Lahti na Světový pohár v severském lyžování. Když se mu podařilo sehnat exkluzívní lupeny s extra slevou - po 15ti Eurech, rozhodli jsme, že vyrazíme, abychom na vlastní oči dohlédli, jak se daří naší reprezentaci.
Jelikož v pátek odpoledne jsem měl ještě neodkladnou prezentaci ve škole, dorazil jsem do Jyväskyly až pozdě večer. Protože ale do Lahti je to další půl třetí hodiny busem a na bus bezmála hodinka pěšky, budík nám o sobotním ránu křepčil už v půl šesté. Je to příšerný - v týdnu tady totiž člověk může vychrapovat, páč škola zpravidla nikdy nezačíná dříve než v 10. S vidinou výletu se mi nakonec vstát podařilo.
Závodiště je v Lahti jen kousek od centra, do desíti jsme tam byli. Hned ale přišlo první rozčarování, když se z tlampačů ozvalo, že dopolední skoky jsou zrušeny. Čekání na skiatlon žen zkrátili dva chlapíci s kytarou - předvedli několik kusů klasické finské country music - k polednímu pak holky odstartovali. Eva Nývltová statečně bojovala a za hlasité podpory solidní základny dvou českých fanoušků uhájila svojí pozici v páté desítce.
Když se pak odpoledne rozjel skiatlon mužů, naše podpora neochabovala.
Nakonec mohu říci, že chlapcům se zadařilo dokonce ještě lépe, když Jirka Magál dojel třicátý a Martin Jaks se čtrnáctkou na zádech vybovojal dokonce přední pozici ve své pětičlenné skupince, což mu stačilo na 34. příčku.
Nejvíc jsem se těšil na skoky ale. Snad vítr trochu ustal a ty večerní se konat budou. Ve stanu s doprovodným programem se zatím rozjela slušná párty. Kotel rozhýbala na domácí scéně evidentně populární kapela. Zpěvák s bílým kulichem mi neodbytně připomínal postavičku z filmu. Kdo taky viděl Klub sráčů, možná by i jemu připoměl Kevina. Nicméně dav finské mládeže zahřát dovedl. Vpravo od podia mne zaujal týpek s rybářským prutem, na jehož konci mu u stropu stanu visela finská vlajka. Vprostřed sálu ale vidíme vlát vlajku českou - konečně někdo! A po chvíli se tak dáváme do řeči s bandou čechů, co studují v Tampere.
Najednou se vedle nás ještě zjevil rozjařený fin. Mával českou vlajkou a nadšeně nás zdravil. Povídal, že zbožňuje Česko, nenávidí Finsko, a tak fandí Čechům. Došlo mi, že nebýt hrstky nás Erasmáků a jednoho pomateného Fina, nezbyl by tu nikdo, kdo by naše chlapce a ženu podpořil. Uvědomil jsem si naší důležitost a večer na klání skokanů jsme vlajkou mávali ještě ostřeji.
Po nadějném uvodním skoku Romana Koudelky,
se však na lyže našich reprezentantů lepila smůla a hlouběji se pak nakonec propadlo už jenom Estonsko. Což naplat, na náladě nám to příliš neubralo a na atmosféře kolem tuplem ne. Korunu jsme tomu pak nasadili, když nás zabral kameraman a promítl na obrazovku! Divné je, že se nám nikdo známý neozval. Pche! ...Asi do světa posílali jiný sestřich... :-\
| Zápisky | Fotky |