> Rozcestník > Cesta přes půl světa 2013 až 15

Kambodža - Země Khmérů

| Zápisky | Fotky |

Zobrazit stránku:     1, 2, 3


Siem Reap

Úterý, 21. Dubna

Singapur, Malajsie a Thajsko reprezentují rozvinutou část jihovýchodní Asie a přes kambodžské hranice vstupujeme do té druhé oblasti. Rovněž ze zemí historicky více či méně ovlivněných britským impériem vstupujeme do bývalých kolonií francouzských. Díky tomu se po roce a půl silniční provoz kolem nás přesouvá zleva zpátky doprava - však politická orientace se mění směrem opačným.

Korupce v Kambodži už není tak hluboká, jak jsme se předem dočítali v cestopisech jen o několik let starších, nicméně na hraničních přechodech kvete stále. Nad výdejním okýnkem pro víza on arrival stojí jasně napsaná oficiální cena 30USD. Celník mi však nenápadně ukazuje neoficiální, avšak v praxi platný ceník psaný rukou v jakémsi notesu, kde stojí "30USD + 100Bhátů". O úplatek si řeknou rovnou a písemně. Chtěl po nás tedy dokupy 200Bhátů, což je 6 dolarů. Po krátkém dohadování sme se dohodli na pěti. Těch pár dolarů je ale jen malá kulišárna proti falešným prodejcům víz, na které prý možno narazit kousek před oficiální celnicí. Byli jsme před nimi varováni, ale nakonec sme žádnýho nepotkali, asi to už v devět večer pro dnešek zabalili. Za čárou jsme nakonec namísto nočního zevlování vzali tágo a ještě před půlnocí přistáli v Siem Reap.

První pohled na Kambodžu se nám naskytnul skrze její největší turistické středisko. Stojí tu spousta luxusních hotelů, ale i guesthousů či hostelů pro méně majetné batůžkáře. Tržiště překypuje suvenýry, překvapivě docela vkusnými. Restauranty nabízí z půlky kuchyni místní a z půlky západní bo ta je v kurzu mezi návštěvníky ze západní evropy a USA - těch z Ameriky je tu a vlastně vůbec v Kambodži snad uplně nejvíc. Sedí u stolků a tlačí burgery s hranolkama, mexické tortilly a pizzu. Siem Reap vděčí za svůj věhlas ruinám bezpočtu paláců a chrámů rozesetých po džungli v širokém okolí. Pocházejí z dob slávy říše starých Khmérů a jejich historie sahá až k počátkům minulého tisíciletí. Po celé Kambodži jsou podobných rozesety přinejmenším stovky, ale právě tady je jich koncentrováno nejvíc, jelikož asi 5 km severně od dnešního Siem Reap ležel Angkor - hlavní město tehdejší khmérské říše a tomuto městu vévodil ten největší z chrámů, proslulý Angkor Wat.



Ze zbytků chrámů jsou cítit staletí. Mohutné kořeny stromů objímají napůl rozvalené kamenné stěny a vytvářejí tím až bizarní obrazy dokonalého díla času. Aby si člověk v poklidu užil tajupná zákoutí všech chrámů, i těch odlehlejších a méně navštěvovaných, chtělo by to se zdržet na několik dní, nejlépe pořídit týdenní vstupenku, která je rovněž k mání. My však jsme si půjčili kola, přivstali si na kouzelný východ slunce nad Angkor wat a poté jsme si objeli takový základní, asi dvacetikilometrůvý okruh za jediný dlouhý den. Vstupné pro cizince, jak je v téhle i okolních zemích v současnosti zvykem, je nastaveno podle rozpočtu návštěvníků ze spojených států a činí 20, 40, respektive 60 dolarů na 1, 3, respektive 7 dní. Nepřišlo mi to laciné, ale je pravda, že areál je to obrovský a jdou-li peníze tam, kam se sluší.. bohužel jsme se z nepotvrzených zdrojů doslechli, že tomu tak není a vše jde do kapes politicky dobře postavených soukromníků - což samozřejmě nepřekvapí.



Angkor Wat již tedy nějakou dobu není tajuplným chrámem, zapomenutým kdesi v kambodžské džungli, jak jsem si ho představil ve své naivní mysli, když jsem se o něm doslechl poprvé. Dnes je to zdaleka největší turistická atrakce v zemi, a to takového rozměru, že kvůli ní v Siem Reap zbudovali mezinárodní letiště a příjezdový bulvár lemují luxusní hotely prestižních světových řetězců.



Pravda ale je, že ze své velkoleposti přesto nic neztratil a vlastně i dech oněch tajemství minulosti tu stále ještě pocítíte. Zvláště když se klidně na hodinu ztratíte v rozlehlých labyrintech některého z vedlejších paláců - ty již navštěvuje podstatně méně lidí a i některé z těchto svojí rozlehlostí překvapí. A nakonec věřím, že pokud by člověk přecijen zatoužil po větším dobrodružství, tak v odlehlejších oblastech Kambodži na své objevení pořád ještě čeká spousta ztracených odkazů říše starých Khmérů, které džungle doposud nevydala současnému světu.



Krom chrámů Siem Reap nabídne ještě další zajímavost, která se v poslední době rovněž stává čím dál tím masovější záležitostí. Mezi Siem Reap a Phnom Penh se rozprostírá obrovské jezero Tonlé Sap. Je zajímavé tím, že úroveň jeho hladiny a tím i rozloha se mezi suchým obdobím a obdobím dešťů velmi výrazně mění. Zatímco v období sucha je hluboké sotva jeden až dva metry a zabírá plochu necelých 3000km2, za vydatných monzunů může dosáhnout hloubky i přes deset metrů a rozlohy až trojnásobné. V takových časech sahá až téměř po hlavní město a stává se vytíženou dopravní tepnou.



Jezero je taky hojně obydlené lidmi - nejen jeho břehy, ale spíše jeho hladina. Žije se tu na vodě v rozlehlých plovoucích vesnicích. Jedna z těch známějších je Chong Khneas u Siem Reap. Ta se v posledních letech stala velikou atrakcí a za tučné vstupné tu pořádají prohlídky na lodích s návštěvou plovoucí školy, trhu, a podobně. Nakonec jsme se na to vyprdli a navštívili jen suchozemskou část Chong Kneas.






Zobrazit stránku:     1, 2, 3

| Zápisky | Fotky |



> Rozcestník > Cesta přes půl světa 2013 až 15