> Rozcestník > Cesta přes půl světa 2013 až 15

Mezi protinožci - napříč severním ostrovem

| Zápisky | Fotky |

Zobrazit stránku:     1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8


U Tlusté kočky v Aucklandu

Po dalších celkem patnácti hodinách letu z Dillí, s krátkým nočním přestupem v Taipei, kde sme z okýnka letounu mezi miliardou světýlek marně hledali Stojedničku (ten slavný mrakodrap) a krátkým ranním přestupem v Brisbane, na půdě Austrálie, odkud jsme úspěště stihli poslat domů pohled se serfujícím klokanem, dosedáme na letišti v Aucklandu. Dorazili jsme na Nový Zéland, konečně mezi protinožci.

V Aucklandu jsme si zajistili bydlení u Tlusté kočky, tedy ve Fat cat backpackers (backpackers na Zélandu znamená něco jako hostel). V tomhle podniku to docela žije. Spíš to připomíná jakýsi skvot, komunitu lidí z celýho světa - srdečné místo. Kempovali sme ve stanu a dokonce náš chleba odložený v předsíni přilákal milou návštěvu - chlupatý possum (vačice) se přišel nadlábnout.



Bydlíme docela na okraji města, až v Sunnyvalu, v sobotu se jedeme do centra podívat vláčkem, projít se v přístavu, ulicema mezi mrakodrapy - Auckland je docela pěkné město, hodně zeleně, mořské zálivy, kolem ostrůvky, ale je příliš veliké.

Hodláme se tu zdržet jen na pár dní, než vyřídíme potřebné formalitky a než koupíme auto - pak se vydáme na cestu. V neděli ráno tedy vyrážíme na car fair, něco jako bleší trh s autama, zkusit štěstí. Nabídka byla poměrně široká, mnoho desítek aut různých typů. Nakonec jsme vybrali pěknou dodávku od Toyoty, ročník 91, s postelí vzadu, vypadá dobře, docela zachovale, bereme! Teď už jen zbývá založit účet v bance a zažádat o IRD daňové číslo, s čímž nemáme žádné problémy. Pro účet jsme zvolili Kiwibank, jelikož má pobočku na každé poště a podmínky má solidní. IRD číslo je třeba, aby tu člověka vůbec zaměstnali. Žádá se o něho na poště. Jeho vyřízení trvá kolem 10 dní a super je, že není problém si ho nechat doručit na jakoukoliv adresu a nebo si ho pak "vyzvednout" po telefonu. Takže to máme vyřízeno a můžeme jet.

Na doporučení jsme si ještě zajeli kousek k západnímu pobřeží na pláž Piha, která je tu poměrně známá jak mezi surfaři, tak mezi běžci i plážovými povaleči a i přesto že počasí moc nebylo, byla pláž moc pěkná.

Poté už se vydáváme na cestu k jihu.






Zobrazit stránku:     1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8

| Zápisky | Fotky |



> Rozcestník > Cesta přes půl světa 2013 až 15